Vystupujeme z aut
a běžíme ke stromům.
Posilujeme nožní svaly,
ale (neznámo proč)
nestojíme na zemi o mnoho pevněji.

Máme stehna silnější než kmeny stromů,
vítr nám cuchá vlasy,
ale ptáci v nich přesto nehnízdí.
Oni také utíkají z klecí
a spěchají ke stromům.
 
Třikrát týdně si co hodinu a půl
- ptáci o něco častěji -
bez ohlédnutí říkáme:
kdo bude hlídat útěk,
kdo bude dost silný,
kdo zůstane stát.

_Překlad: Zofia Bałdyga