Překládám básně,
když chci být jiná než tá druhá já,
která je píše.

Když lituji, že jsem se nenarodila ve velkém městě
před převratem, po něm nebo v jeho průběhu,
když lituji, že jsem nebydlela v Americe 40. let,
za vlády Šáha v Iránu,
na levé straně Berlínské zdi,
že jsem nebyla pravnoučka Židovky, která utekla do Kanady,
pravnouče pojmenované po předku, který se vrátil z vyhnanství ze Sibiře,
když chci být černá, žlutá, červená, v proužcích,
když chci vyslovovat cizí slova
rty jiné osoby
tak jednoduše jako anglicky,
tak hlučně jako polsky,
tak plynule jako persky.

Překládám bolest ostatních
jak použité city,
pevnou rukou a bez emocí,
protože o bolest se zajímám jen teoreticky,
Protože jsem chtěla být lékařka.

Překládám když,
se nemůžu domluvit s tou druhou, která píše.

_Překlad: Zofia Bałdyga